21. listopadu 2023 Aktuálně

Mezinárodní den pozdravů

Jestliže vás dnes budou na ulici zdravit cizí lidé, opětujte jim to!
Dnes se slaví Mezinárodní den pozdravů a přispívá tak k udržení světového míru.

Tato myšlenka vznikla z iniciativy studentů v Americe před více než 40 lety. Chtěli tak v období války na Blízkém východě předat poselství, že lepším řešením konfliktů je komunikace a kontakt.
Kdo se dnes 21. listopadu přidá k Mezinárodnímu dni pozdravů a pozdraví alespoň 10 cizích lidí, přispěje tím k udržení světového míru a uvědomění si důležitosti kontaktu s ostatními.

Každá kultura má svůj vlastní pozdrav, může se jednat o verbální či neverbální pozdrav prostřednictvím nějakého gesta. U nás je typické podání ruky, pokynutí či úsměv. Ale jak je to ve světě?

Jak se zdraví….

• Eskymáci
  Známé zdravení je vzájemné tření nosů.
• Indové
  Nejznámějším je pozdrav Namaskar nebo Namaste. Obě dlaně se přiloží k sobě a pozdvihnout se k obličeji.
• Maoři (Nový Zéland)
  Tradiční pozdrav se jmenuje hongi. Jedná se o projev citů a to přitisknutím nosu k nosu svého protějšku.
• Japonci
  K typickému pozdravu patří úklon s rukou na srdce, ale nesmějí se vzájemně dotknout. Hloubka úklonu značí míru úcty.
• Mongolové
  Nejjednodušší variantou pozdravu v Mongolsku je očichání toho druhého.
• Tibeťané
  Pozdrav v Tibetu spočívá v přiložení svého ucha na ucho toho druhého a naslouchat. Někteří i vyplazují jazyk.
• Keňané
  Na pozdrav lidé kolem sebe skáčou, často následuje pití nápoje z mléka a krve.
• Afričané
  Obyvatelé východní Afriky si plivou na nohy. V jižní Africe se o sebe třou zády a v Zambii si vzájemně mačkají palce u ruky.

A co naše nejběžnější pozdravy?

• AHOJ
  Zřejmě pochází z angličtiny u „Ahoe“, což je starý námořnický pozdrav. Ten přikazoval námořníkům pokleknout a modlit se k poctě Ježíšově Ad Honorem Jesus.
• NAZDAR
  Vznikl jako složení prvních dvou slov věty napsané na kasičkách, do nichž lidé přispívali na stavbu Národního divadla „Na zdar důstojného Národního divadla."
• ČAU
  Pochází z italského pozdravu „Cio“. Dostal se k nám v 50. letech díky promítání italského snímku „Grande Strada Azzurra“.