Velikonočními svátky vítáme jaro. Svatý týden letos začíná Květnou nedělí 24. března 2024 a končí další neděli Božím hodem Velikonočním.
Zelený čtvrtek či škaredou středu a zvyky na tyto dny snad každý zná. Ale víte jaké tradice jsou spojený s Modrým pondělím, Šedivým úterým, Velkým pátkem či Bílou sobotou?
Květná neděle
Květná neděle nám připomíná příchod Ježíše Krista. Kostely jsou v tento den zdobeny květy připomínající palmy, protože právě těmi lidé Ježíše v Jeuzalémě vítali. V České republice výzdobu tvoří kočičky či vrbové větvičky.
Modré pondělí
V tento den se nepracovalo a kostely se zdobily modrým a fialovým suknem. A proč Modré? Zřejmě vzniklo z německého „blau“, což v překladu znamená "modré", ale také "neschopný práce". Což ale neplatilo pro všechny. Ženy se začaly chystat na jarní úklid.
Šedivé úterý
Šedivé úterý se též nazývá Žluté úterý. Šedivé proto, protože se vymentali pavučiny a prach a Žluté, protože v křesťanství je tato barva symbolem rozumu, vznešenosti, věčnosti, ctnosti, úcty, žárlivosti a božího světla. Šedivé úterý bylo věnováno úklidu celého domu.
Škaredá středa
Škaredá středa nám připomíná Jidášovu škaredou zradu Ježíše. Středa je též nazývaná černou, protože se v tento den vymetaly komíny od sazí. Ve středu lidé jedli i škaredé jídlo – natrhaný bramborák, aby vypadal nevábně. Pověra nám říká, abychom se nemračili, v opačném případě nám to zůstane po celý rok.
Zelený čtvrtek
Zelený čtvrtek připomíná poslední Ježíšovu večeři s učedníky a jeho modlitbu v Getsemanské zahradě. Je to den, kdy se vše daří. Hospodyně se věnovaly úklidu. Jedla se jídla ze zelených surovin, což mělo člověku přinést zdraví na celý rok. A proč zelený? Zkomolením názvu Greindonnerstag na Gründonnerstag.
Velký pátek
V tento den došlo k Ježíšově odsouzení, ukřižování a pohřbení. Ve 3 hodiny odpoledne se věřící schází ke zvláštní bohoslužbě, protože podle evangelií Ježíš v tento čas zemřel. Podle pověsti lidé neprali prádlo v potoce, aby jej nenamáčeli v Kristově krvi, půjčování věci přinášelo smůlu. Křesťané se v tento den modlí křížovou cestu a poklekají před kříž a děkuji Ježíši za to, co udělal.
Bílá sobota
Je dnem smutku a rozjímání, ale především oslavou Kristova zmrtvýchvstání. Všichni se připravují na Boží hod Velikonoční. Pletou se pomlázky, vymetá novými košťaty, aby bylo po celý rok čisto. Po dlouhém půstu si lidé dopřávají maso. Kuchyň je provoněná upečeným beránkem a mazancem, zdobí se vajíčka. A proč bílá? Protože bílá je znakem čistoty a této barvy jsou roucha, která oblékají nově pokřtění.
Velikonoční neděle
Na Boží hod se opět rozezvonily zvony, které se vrátily z Říma. Pro mnohé se jedná o nejdůležitější den Velikonočních svátků, v tento den došlo ke Kristovu zmrtvýchvstání. Po čtyřicetidenním půstu lidé prostírali stoly různými dobrotami a jídlo si nechali posvětit. Pokrm by měl dostat každý host. Jednalo se například o pečeného beránka, mazance, vejce, chléb, nádivku nebo mazanec.
Velikonoční pondělí
Tento den chlapci chodí koledovat a od děvčat za vyšlehání dostanou malovaná vajíčka. Děvčatům tzv. "vyšupáním" předávají z vrbových proutků mladost, pružnost a svěžest. S velikonočním pondělím je spojena červená barva, která je spjata s barvou kraslic a je barvou krve Ježíše Krista.
S vánočními svátky se oblíbené i méně oblíbené tradice a zvyky.
Barvení vajíček
Kraslice jsou symbolem zrození či plodnosti. Sloučí jako dekorace a především odměna pro koledníky.
Beránci, mazance, jidáše
Na zelený čtvrtek se pečou jidáše, což je připomínkou provazu, na kterém se po své zradě Jidáš oběsil. Mazanec se peče většinou na Bílou sobotu, abychom si jej s chutí následující den, na Boží hod velikonoční mohli sníst. Pro většinu z nás však k Velikonocím patří spíše beránek, který by neměl chybět na žádném stole. Představuje čistotu, nevinnost, poslušnost. Ježíš Kristus byl označován jako Beránek boží, který se obětoval za spásu.
Pomlázka
Takzvaným „vyšupáním“ je ženám a dívkám předána z vrbových prutů mladost, pružnost a svěžest. Ženy zdobí vrbové pruty barevnými mašlemi a obdarovávají muže barevnými vajíčky a různými pochutinami.
Jitka Štefánková DiS.
pracovník vztahů k veřejnosti
Tel.: 730 599 752 E-mail: 5bGuRWil0~nx1~l7VX~BR8.jW_kmYZhaa8kmb